30 zajímavostí o Járovi Cimrmanovi a Divadle Járy Cimrmana, které možná neznáte

1. Jára Cimrman byl chvíli největším Čechem. Když Česká televize pořádala anketu Největší Čech, dostal Jára Cimrman v prvním kole tolik hlasů, že se ocitl na samotném vrcholu žebříčku před skutečnými historickými osobnostmi. Nakonec byl ze soutěže vyřazen s odůvodněním, že neexistoval. Rozhodnutí pořadatelů vyvolalo takovou odezvu, že vznikla petice za jeho návrat do soutěže. Objevily se dokonce návrhy obrátit se na evropské soudní instituce. Mnoho fanoušků však dodnes tvrdí, že právě tím byl jeho triumf potvrzen.

2. Protože nikdo neví, jak vlastně vypadal, vznikla v Nuslích busta, která je otočená ke zdi. Návštěvník tak vidí pouze zadní část hlavy.

3. Kvůli Cimrmanovi zastavují vlaky v lese. Na úzkokolejné trati u Kaprouna zastavují vlaky na místě spojeném s legendou o Cimrmanově vyhození z vlaku. Přitom zde není žádná obec ani významná budova. Lidé mu už desítky let staví mohylu na místě údajného dopadu přikládají návštěvníci kamínky. Z původně drobného památníku vznikla během let mohutná mohyla.

4. Ve vesmíru létá planetka nesoucí jeho jméno. Astronom Antonín Mrkos po něm pojmenoval planetku, jejíž název schválila Mezinárodní astronomická unie. Ne každý fiktivní hrdina se může pochlubit vlastním vesmírným tělesem.

5. Má vlastní horu. V pohoří Altaj byla navržena hora nesoucí jeho jméno. Cimrman tak pronikl nejen do české krajiny, ale i na mapy vzdálených koutů světa.

6. Má nejnižší rozhlednu na světě. Nedaleko Semil stojí rozhledna Járy Cimrmana, která je údajně deset centimetrů pod úrovní okolního terénu.

7. Nikdo neví, kdy se přesně narodil. Nečitelný zápis v matrice umožnil cimrmanologům slavit jeho sté výročí opakovaně po mnoho let.

8. Do patnácti let byl vychováván jako dívka. Podle legendy rodiče tajili jeho skutečné pohlaví, aby mohl donosit šaty po starší sestře. Díky tomu prý nikdy neprošel pubertou. Tvůrci vysvětlují tuto zvláštnost tím, že dívky dospívají dříve než chlapci.

9. Telefon nevynalezl jen o několik minut. Patří k dlouhé řadě objevů, které údajně vytvořil dříve než slavní vynálezci, ale nestihl si je patentovat. Stejně dopadl i s kinematografem. Když dorazil na patentní úřad, bratři Lumièrové už tam byli před ním. Jeho jediným úspěšným vynálezem byly dvoudílné plavky. Aspoň podle jedné z legend šířených cimrmanology.

10. V Divadle Járy Cimrmana dlouho nevystupovala žena. Zakladatelé byli čistě mužská parta a ženské role začali hrát sami. Nakonec se z toho stala tradice. Tvůrci tvrdí, že absence hereček pomohla stabilitě souboru. S nadsázkou říkají, že právě díky tomu vydrželo divadlo pohromadě tolik desetiletí.

11. Většina herců nevystudovala herectví. Mnozí přišli z úplně jiných profesí a učili se přímo v souboru.

12. Cimrmanovský humor má vlastní teorii. Ladislav Smoljak tvrdil, že smích vzniká ve chvíli, kdy mezi dvěma zdánlivě nesouvisejícími nápady „přeskočí jiskra“ a divák si spojení objeví sám.

13. Herci nikdy nesmějí dát najevo, že právě říkají vtip. Jedním z tajemství úspěchu Divadla Járy Cimrmana je naprostá vážnost, s jakou jsou i ty nejabsurdnější výroky pronášeny. Publikum si pointu musí najít samo. Herci záměrně čekají na smích, pauzy po vtipech nejsou náhodné. Jsou přesně načasované tak, aby diváci měli prostor reagovat a další replika nepřehlušila smích v sále.

14. Prezidentem první cimrmanovské společnosti byl Josef Škvorecký. Slavný spisovatel se stal prezidentem Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla Járy Cimrmana. Svým jménem tak pomohl dodat celé mystifikaci důvěryhodnost.

15. Jiřina Jirásková chodila studovat „neherecké herectví“. Slavná herečka navštěvovala představení DJC, protože ji fascinovala jejich přirozenost. Sama říkala, že chodí pozorovat „nehereckou autentičnost“, kterou na běžných scénách nenajdete.

16. Karel Velebný dostával cenu za nejlepší ženskou roli. Protože v souboru nebyly ženy, získal jazzman Karel Velebný od Jiřiny Jiráskové speciální ocenění Zlatá slepice za nejlepší ženský herecký výkon.

17. Manželka Zdeňka Svěráka nevěřila, že budou hrát podruhé. Po první premiéře jí Svěrák doma řekl, že příště bude představení lepší. Odpověděla prý: „Neblbni, vy to chcete hrát ještě jednou?“ Dnes je to jedna z nejznámějších historek z počátků divadla.

18. Žádná cimrmanovská hra nikdy neměla derniéru. Od vzniku divadla nebyla z repertoáru definitivně stažena ani jedna z patnácti her. To je v českém divadelním prostředí naprostá rarita. Některé tituly se hrají už více než půl století.

19. Hospoda Na mýtince překonala tisíc repríz. Nejhranější cimrmanovská hra už dávno překročila hranici tisícovky představení, což se podaří jen málokterému českému divadelnímu titulu.

20. K výročí se hraje speciální představení „Ze hry do hry“. Při významných výročích se herci během jediného večera převlékají do kostýmů a postav ze všech dosud uvedených her. Je to vlastně živá procházka historií Divadla Járy Cimrmana.

21. Vtip může čekat i hodinu na svou pointu. Autoři často zasadí nenápadnou poznámku do semináře a její skutečný význam odhalí až po přestávce během hry. Některé pointy tak dozrávají i více než hodinu.

22. Diváci se smějí vědeckým přednáškám, které nikam nevedou. Jedním z hlavních principů cimrmanovského humoru je tzv. „cesta nikam“ – dlouhé odborné vysvětlování, které skončí tím, že se vlastně nezjistí vůbec nic. Tento princip se objevuje už od prvních her. Věta „Na konci poznávacího procesu nevíme nic, ale víme to správně“ shrnuje celý cimrmanovský svět, právě tento paradox je jedním ze základních kamenů cimrmanovského humoru, vážná logika dovedená k naprosto absurdnímu závěru.

23. Zdeněk Svěrák napsal první hru podle jiné české komedie. Při psaní Aktu ho prý inspirovala hra Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho od Ladislava Smočka.

24. Jeden z nejslavnějších vtipů vznikl ze škrtání obyčejných sirek. V semináři ke Třídnici má přednášející demonstrovat rozdíl mezi světlem a tmou. Jenže pak ztratí sirky a dlouhé minuty je bezradně hledá. Celá přednáška se rozpadne přímo před očima diváků.

25. Němého Bobše studovali podle skutečných srn. Smoljak s představitelem hlavní role odjeli do obory v Chvojkovicích pozorovat srny, aby pochopili chování člověka vychovaného zvířaty. Tři noci čekali, a žádnou pořádně neviděli.

26. Detektiv Trachta vznikl z domácí nahrávky Jana Hraběty, který si v Malostranské besedě jen pro zábavu namluvil seminář o „Cimrmanovi kriminalistovi“. Když si nahrávku poslechli Smoljak a Svěrák, byli nadšení a rozhodli se napsat Vraždu v salónním coupé. Tak vznikl inspektor Trachta, jedna z nejslavnějších cimrmanovských postav.

27. V roce 1997 proběhl 1. zápis do Guinessovy knihy rekordů DJC za 7678 představení během třicetileté existence souboru.

28. V roce 2003 Vznikly webové stránky DJC Nalezení Cimrmanova zpravodaje.

29. V roce 2007 získalo DJC ocenění Miliónová deska DJC Prodaných více než milión nosičů.

30. Jan Svěrák má vlastní definici humoru. Podle něj člověk vynalezl humor proto, aby unesl vědomí vlastní smrtelnosti. Smích je podle něj způsob, jak se nezbláznit z toho, že všechno jednou skončí.

Ať už věříte, že Jára Cimrman existoval, nebo ne, jedno je jisté. Jen málokterá fiktivní postava získala vlastní planetku, horu, rozhlednu, železniční zastávku, stovky pamětních desek a místo v srdcích několika generací Čechů. Možná je tedy opravdu největším Čechem. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat.