Jane Austen v zajímavostech, aneb jak se z vyprávění z venkovského domu stane světový hit

Její život přitom působí na první pohled nenápadně. Kouzlo je však skryto v drobných detailech a každodenních situacích, v rodinných vazbách a pozorováních, která se později proměnila ve stránky světově uznávaných románů. Jane Austen se narodila na anglickém venkově v Hampshire. Reverend George Austen, otec Jane, v obci Steventon a sousedním Deane působil přes 40 let. Byl velmi vzdělaný, podporoval Jane v literární tvorbě a na faře provozoval také malou školu, kde vzdělával studenty. Steventon bylo pro Jane Austen kolébkou jejího génia, kde strávila prvních 25 let života. Na faře vznikaly první verze jejích nejslavnějších děl jako Pýcha a předsudek nebo Rozum a cit. Jane byla sedmé z osmi dětí a druhá dcera. S o něco starší sestrou Cassandrou je pojilo mimořádně silné pouto, byly si blízké celý život a Cassandra patřila k lidem, kteří Jane znali nejlépe. Po několika měsících kojení byla Jane poslána na zhruba rok a půl žít k jedné rodinné známé ve vesnici. V té době to byla běžná praxe, děti často vyrůstaly určitou dobu mimo domov, než se vrátily zpět do rodiny. Když se Jane vrátila jako batole, vyrůstala v prostředí, které bylo sociálně velmi pestré. Její otec totiž vedl chlapeckou školu, a v domě se tak kromě sourozenců pohybovala i spousta mladých chlapců, kteří u něj studovali. Jane tak od mala pozorovala různé typy lidí a způsobů chování v jedné domácnosti, velmi pestré rodinné dynamiky, nejrůznější podoby hierarchie, pózy i to, co se říká nahlas a co se jen tuší.

 

Formální vzdělání měla poměrně omezené, což ale odpovídalo době, v níž žila. Učila se hlavně doma číst a psát, a absolvovala dvě kratší období na dívčí škole, přibližně kolem sedmi a deseti let. Klíčovou roli však v jejím vzdělání i životě hrála otcova knihovna. Jane byla vášnivá čtenářka a její četba se později otiskla do toho, jak přirozeně její texty pracují s narážkami na jiné autory a jak přesně umí pojmenovat společenské nuance. Nejstarší dochované texty, které od ní máme, pocházejí z doby, kdy jí bylo dvanáct. Během dospívání psala dál a její teenagerské texty bývají popisované jako velmi vtipné. Ještě jako starší teenagerka začala pracovat na raných verzích románů, které dnes známe pod názvy Pýcha a předsudek a Rozum a cit. Do tohoto období spadá také Lady Susan.

 

Když bylo Jane pětadvacet, její rodiče se rozhodli přestěhovat do Bathu. Pro čtenáře Austen to není neznámé místo, Bath je město, které se v jejích knihách i adaptacích objevuje jako pulzující společenská scéna. Pro Jane to znamenalo vstup do úplně jiného rytmu života. V následujících letech se rodina často stěhovala mezi různými ubytováními, cestovala i do přímořských letovisek a hodně času trávila návštěvami u příbuzných, protože tehdy bylo běžné u rodiny dlouhodobě pobývat. V tomto období také zemřel její otec. Jane Austen se nikdy nevdala. Objevují se zprávy o tom, že jednou dostala nabídku k sňatku a odmítla ji. V kulturní paměti se objevuje i epizoda s mladým Irčanem Tomem Lefroyem, se kterým měla zažít krátký flirt, toto téma popularizoval film Becoming Jane kolem něj se kumulují různé interpretace.

 

Zásadní zlom v životě Jane přišel roku 1809. Jeden z bratrů tehdy dokázal poskytnout domov matce a oběma sestrám na venkově, v oblasti Chawton. Právě Chawton je pro čtenáře Austen jedno z nejdůležitějších míst, zde Jane dokončovala revize svých textů a také tam napsala Mansfield Park, Emmu a Persuasion. Je to období, kdy její práce zraje a získává podobu, kterou dnes vnímáme pro Austen jako typickou.

 

V roce 1817, když jí bylo něco přes čtyřicet, začala být vážně nemocná. Nemoc postupovala rychle. Jane odjela do Winchesteru v naději, že jí tamní lékaři pomohou, ale v červenci 1817 tam zemřela. Je pochována ve Winchester Cathedral a její hrob lze navštívit dodnes. O tom, co přesně způsobilo její smrt, se stále vedou debaty, zmiňuje se Addisonova choroba nebo lymfom.

 

Když si její dílo srovnáme v čase, hezky vynikne i další drobná zajímavost. V pořadí vydání vycházely Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Mansfield Park a Emma. Po smrti Austen pak vyšly Persuasion a Northanger Abbey. Ten má zvláštní osud, měla to byla první kniha, kterou Jane Austen prodala k vydání, jenže vydavatel ji tehdy nevydal. Zmiňuje se také, že i Pýcha a předsudek byla nejprve odmítnuta.

 

Kromě dokončených románů zůstaly i nedokončené práce, The Watsons a Sanditon byl poslední projekt, který už Jane nedopsala kvůli zhoršujícímu se zdraví. K Jane Austen se váže i zvláštní prázdnota ohledně odkazu po její smrti. Sestra Cassandra a jedna z neteří zničily velké množství osobních dopisů a možná i dalších textů, takže o Jane jako člověku víme méně, než bychom si my čtenáři i historici přáli. Zároveň toto prázdné místo vytváří prostor pro to, aby si každá generace domyslela další kapitolu po svém. Austen se tak často domalovává podle představ čtenářů, někdo v ní vidí rebelku, někdo romantickou duši, někdo chladnou pozorovatelku. Fakta jsou v mnoha místech stručná a zbytek vyplňuje interpretace. Pro nás v Restorio je Austen nesmírně inspirativní. Její romány podle našeho názoru posunuly sociální realismus a vytvořily postavy, které působí jako skuteční lidé natolik věrně, že se jí prý už za života čtenáři ptali, jestli nepsala o jejich sousedech. Uměla dělat humor, který je vtipný i přesný zároveň, a dokázala z drobností zaslechnutých v rámci návštěv, rozhovorů, při sledování společenských pravidel a tichých konfliktů postavit příběhy, které se vám přehrávají v hlavě ještě dlouho po dočtení.

 

Knih od Jane Austen máme v nabídce stovky. Pokud bude ale zrovna některá z nich nedostupná, náš hlídací pes vám ji bezpečně ohlídá. Knihy této autorky u nás na Restoriu najdete tady.

Čtěme spolu, leťme spolu do příběhů. Restorio vám dá křídla.