Lisa Kleypas, aneb když je romantika a respekt sexy

Lisa Kleypas psala už jako teenagerka, jako dospívající patřila k tichým knihomolkám, tuto zkušenost vědomě promítla do série Wallflowers. V obsáhlém rozhovoru líčí, že přátelství žen pro ni bylo v určité životní fázi neuvěřitelným zdrojem síly, a tak chtěla napsat cyklus o čtyřech dívkách, které si navzájem pomůžou najít místo ve světě. Profesionální průlom přišel na konci studií na Wellesley. Tři měsíce před promocí poslala rukopis a přijali ho. První rukopis tedy prodala ve dvaceti.Dnes je překládána do více než 20 jazyků a dlouhodobě patří mezi světové bestsellerové autorky. O žánru měla jasno, psát chtěla vždycky romanci, která má garantovaný šťastný konec, ale cesta k němu je pokaždé úplně jiná. a Když v roce 1998 zasáhla rodinu Lisy Lisa Kleypas v Texasu ničivá povodeň a oni přišli prakticky o všechno,tak právě tehdy si Lisa naplno uvědomila, jakou útěchu umí romance dát. Když s maminkou vybíraly v obchodě pár nejnutnějších věcí, přihodily do košíku i román. Únik, naděje, chvilka oddechu je podle ní někdy přesně to, co potřebujete, abyste se zvedli a šli dál.

V rozhovoru pro Cosmopolitan popisuje, že ji už neláká mocný muž a hadrová panenka. Dnes ji zajímá vztah dvou inteligentních, silných lidí, kteří se navzájem vyzývají a poznávají, a že právě vzájemný respekt je ve skutečnosti sexy. I proto v novějších knihách dává důraz na výslovný souhlas, zmiňuje scénu, kde hrdina jasně ptá „Je to pro tebe v pořádku?“ a ona říká ano. Ne každý čtenář to tehdy ocenil, ale pro ni je klíčové, aby ten respekt a consent byly přítomné. Lisa Kleypas opakovaně popisuje, že romantická chemie nezačíná technikou ani pouhou přitažlivostí, ale respektem, dvě rovnocenné osobnosti, které se vidí jako partneři, berou vážně své hranice a potřeby a jejich přitažlivost roste ze zvědavého, laskavého poznávání toho druhého. Bez této roviny podle ní milostná scéna snadno sklouzne do trapnosti nebo prázdného klišé.

V širším žánrovém kontextu autorka sama říká, že romance se posunula, místo hrdinek, které je třeba zkrotit, dnes čteme o ženách s cíli, kompetencí a silným hlasem. Její knihy tento posun ztělesňují, partner není zachránce ani učitel, ale spoluhráč. Tím Lisa Kleypas bourá starší klišé, odmítá násilné či ponižující tropy mezi hlavní dvojicí, staví na paritě moci, respektu a komunikaci a ukazuje, že právě taková dynamika je dlouhodobě nejpřitažlivější. Zcela cíleně rozebírá zastaralé romantické stereotypy. Místo přetahování o moc nabízí erotiku z rovnocennosti, místo donucení souhlas, místo výchovy partnerky vzájemné učení se. Díky tomu se její scény i páry zůstávají v hlavě čtenářů dlouho po dočtení.

V dlouhém rozhovoru pro Jezebel Lisa Kleypas zdůrazňuje, že milostná scéna nesmí být nějaká číslo odříkané podle manuálu, ale organické vyústění vztahu. Začíná vždy u slov, volí taková, která nesou emoci postav, nepopisuje části těla nebo techniky. Napětí buduje z toho, co už víme o hrdinech, z jejich slabin, hranic a touhy být viděni. Každé gesto má u ní nějaký charakterový význam, dotek není jen dotek, ale zpráva tomu druhému já tě vidím a respektuji. Scéna proto stojí na kontinuitě, když hrdina projeví něhu po kapitolách zadržované zranitelnosti, působí to pravdivě. Když se naopak v choulostivé scéně prudce změní logika postav, erotika se mění v trapnost, protože čtenář tomu prostě neuvěří.

Detaily jako světlo, dech či vzdálenost používá autorka jako nástroj pro dokreslení atmosféry, aby zvýraznila vnitřní stav postav, co vnímají, místo popisu kulis. Lisa Kleypas mluví o emocionální pravdě okamžiku, o tom, že emoce, které se ve scéně odehrávají, musí být neoddělitelné od toho, kým postavy jsou a co mezi nimi dosud proběhlo. Atmosféru buduje drobnými, konkrétními detaily (gesto, světlo, prostor), které podporují důvěru a něhu, nikoli dominanci či ponižování. Dialog a souhlas, na kterých si Lisa Kleypas hodně zakládá, jasné ano a respekt k hranicím dělají pak scénu ještě odvážnější a emotivnější. Rytmus věty běží v souladu s rytmem přibližování, krátké pauzy, nepatrné obraty, které odrážejí váhání či rozhodnutí. A finální kritérium je pro autorku jednoduché, intimní scéna musí posunout vztah i postavy, jinak je to jen dekorace bez hnací síly příběhu.

 

U nás se její díla nikdy dlouho neohřejí, ale hlídací pes je vám bezpečně ohlídá. Knihy Michaely Klevisové u nás na Restoriu najdete tady tady.

Čtěme spolu, leťme spolu do příběhů. Restorio vám dá křídla.