Moderní knihovny světa: Seattle Central Library - 11 pater civic space

 

A právě tady, uprostřed centra, stojí knihovna, kterou si nejde splést s ničím jiným. Když se před vámi objeví Seattle Central Library, máte skoro pocit, že jste narazili na stavbu z budoucnosti. Někomu připomíná krystal, jinému skleněnou pavučinu nebo zvláštně poskládanou hromadu geometrických objektů, Když se před vámi objeví Seattle Central Library, máte skoro pocit, že jste narazili na stavbu z budoucnosti. Někomu připomíná krystal, jinému skleněnou pavučinu nebo zvláštně poskládanou hromadu geometrických objektů. Jedno je ale jisté. Déšť, technologie, prudké kopce a město, které má zvláštní schopnost dívat se pořád trochu dopředu. Seattle bývá spojován s technologickými giganty, kavárenskou kulturou i alternativní hudbou, ale mezi mrakodrapy centra stojí stavba, která už více než dvacet let připomíná, že knihovna může být jedním z nejodvážnějších míst ve městě.

 

Stojí přímo v centru Seattlu na prudce svažitém terénu a její výrazná silueta okamžitě přitahuje pohled. Fasádu tvoří rozsáhlá síť skla a oceli v takzvaném diagrid systému, tedy diagonální konstrukci, která připomíná diamantový vzor. Na rozdíl od běžných budov, kde nosné prvky většinou mizí za zdmi, tady konstrukce vystupuje ven a stává se součástí identity domu. Ve dne budova odráží město kolem sebe a mění se podle počasí. Večer začíná zářit a odhaluje svůj vnitřní život. Člověk si při pohledu na ni skoro říká, jak tahle věc vlastně drží pohromadě. A přesně to byl záměr architektů. Seattle na přelomu tisíciletí řešil, jak má vypadat knihovna ve světě internetu. Město rychle rostlo, stará centrální knihovna z roku 1960 přestávala kapacitně stačit a navíc nesplňovala bezpečnostní standardy pro seizmicky aktivní oblast. Místo drobné rekonstrukce ale Seattle zvolil mnohem ambicióznější cestu. Obyvatelé v referendu schválili téměř 200 milionů dolarů na vznik nové centrální knihovny v rámci programu „Libraries for All“. Až trochu symbolicky, v době, kdy mnoho lidí začínalo věřit, že internet knihy vytlačí, se město rozhodlo investovat do fyzického prostoru pro čtení, vzdělávání a setkávání.

 

Architektonickou soutěž tehdy vyhrálo studio OMA vedené nizozemským architektem Rem Koolhaas společně s partnerem Joshuou Prince-Ramusem. Pokud architekturu trochu sledujete, jméno Koolhaas možná znáte. Patří mezi nejvlivnější architekty současnosti a jeho přístup bývá často odvážný, někdy až provokativní. Seattle měl být experimentem, co se stane, když knihovnu přestaneme chápat jako tichou instituci s nekonečnými řadami regálů a začneme ji vnímat jako živý městský organismus. A my vás zase vezmeme dovnitř. Chcete?

 

První dojem je zvláštní. Máte pocit pohybu. Jako by vás budova sama jemně vybízela pokračovat dál. Architekti tu pracovali s myšlenkou „programmatic stacking“, tedy vrstvením různých funkcí nad sebe. Každá část budovy dostala jinou energii, jinou roli i jinou atmosféru. Knihovna tak nepůsobí jako jednotný prostor, ale spíš jako malé město vyskládané do výšky. Uvnitř rychle pochopíte, že orientace tu funguje trochu jinak, než jsme zvyklí. Prostory se překrývají, otevírají jeden do druhého a vytvářejí nečekané průhledy. Betonová jádra budovy kontrastují s obrovskými skleněnými plochami a diagonální konstrukce se propisuje téměř všude. Architekti se nesnažili prostor uhladit nebo skrýt technické vrstvy stavby. Naopak, konstrukce, potrubí i některé technické prvky zůstávají přiznané. Výsledkem je syrovější estetika, která působí trochu industriálně, trochu futuristicky a překvapivě příjemně lidsky.

 

Jedním z nejzajímavějších architektonických prvků celé budovy je takzvaná Book Spiral, tedy knižní spirála. Hned vám dojde, proč se o Seattle Central Library učí na školách architektury. Místo tradičního rozdělení knih do několika oddělených pater vytvořili architekti souvislou rampu rozprostřenou přes čtyři podlaží. Literatura je tu řazena podle Deweyho desetinného systému a vy můžete doslova procházet lidským poznáním bez jediného přerušení. Věda postupně přechází do filozofie, historie, umění nebo sociologie a vy jen pomalu bez schodů a bez výtahů stoupáte vzhůru. Jen tak jdete a přitom objevujete. Knihovna přitom pracuje i s konceptem transparentnosti. Rozsáhlý skleněný plášť přivádí dovnitř velké množství denního světla a vytváří silný vztah mezi interiérem a městem. Sedíte uvnitř a zároveň pořád trochu vnímáte Seattle kolem sebe. Déšť na skle, pohyb ulic, měnící se světlo během dne. Ve vyšších patrech se navíc otevírají výhledy na panorama města i okolní kopce.

 

Jedním z nejpříjemnějších prostorů celé budovy je obrovská čítárna, které místní přezdívají „living room of the city“, tedy obývák města. A něco na tom opravdu je. Lidé tu pracují na noteboocích, někdo si čte, další čeká na schůzku nebo jen sedí u okna. Prostor působí klidně, přestože kolem proudí stovky lidí denně. A možná právě tady si člověk připomene, jak vzácná jsou místa, kde můžete prostě jen tak v klidu být.

 

Budova má jedenáct pater a každé funguje trochu jinak. Najdete tu veřejné počítače, konferenční místnosti, dětské oddělení, vzdělávací programy i prostory pro komunitní setkávání. Knihovna se postupně stala důležitým civic space, tedy občanským veřejným prostorem, kde vedle sebe přirozeně fungují studenti, turisté, senioři, lidé bez domova i zaměstnanci místních technologických firem. Seattle Central Library ani nikdy nechtěla být jen knihovnou. Když se knihovna otevřela v roce 2004, reakce byly intenzivní. Někteří kritici ji označovali za extravagantní experiment, jiní ji okamžitě začali oslavovat jako novou architektonickou ikonu města. A pak přišli skuteční uživatelé a začali v ní procházet, pracovat, číst, scházet se. A ukázalo se, že i odvážná architektura může fungovat jako každodenní součást života. >Dnes patří Seattle Central Library mezi nejvýznamnější knihovny současné architektury a často se objevuje v žebříčcích nejzajímavějších veřejných budov světa. Připomíná, že města potřebují místa, která lidi propojují, podporují zvědavost a dávají prostor přemýšlení.

 

Pro nás v Restoriu je Seattle krásným důkazem toho, že knihy mají své místo i ve světě obrazovek. A že když jim vytvoříme inspirativní prostředí, lidé za nimi přijdou rádi. Mohlo by se zdát, že si s knihovnami trochu lezeme do zelí. Ony knihy půjčují, my je posíláme dál. Jenže ve skutečnosti stojíme na stejné straně. Na straně příběhů, které mají pokračovat. Ať už ve futuristické skleněné budově uprostřed Seattlu, v malé komunitní knihovně nebo doma na gauči s knihou, která už před vámi stihla prožít několik životů.

 

Oficiální stránky knihovny jsou tady.