Otec Asterixe a Lucky Lucka – René Goscinny
„Snažím se rozesmát děti. Když se smějí, jsou šťastné. A když jsou šťastné, nechtějí dělat hlouposti.“
Za každým slavným komiksovým hrdinou se skrývá někdo, kdo ho stvořil. A v případě galského válečníka Asterixe i neomylného pistolníka Luckyho Lucka je tímto mozkem a srdcem příběhů právě René Goscinny. Málokdo dokázal svým perem tak trvale ovlivnit populární kulturu jako on. Jeho jméno zná každý čtenář, i když ho možná nikdy nevyslovil nahlas.
René Goscinny se narodil 14. srpna 1926 v Paříži do rodiny židovského původu s kořeny v Polsku a na Ukrajině. Už jako dítě projevoval neobvyklý smysl pro humor i vyprávění. Když mu byly dva roky, jeho otec – chemický inženýr – přijal práci v Argentině, a tak se rodina přestěhovala do Buenos Aires. René zde navštěvoval francouzské školy a už tehdy vynikal – i jako třídní vtipálek.
Dětství si užíval plnými doušky, ale v 17 letech ho tvrdě zasáhla smrt otce. Kvůli finanční tísni začal brzy pracovat – nejprve v reklamní agentuře, později jako ilustrátor. V roce 1945 se přestěhoval do New Yorku, kde hledal nové příležitosti a kde se setkal s několika významnými evropskými tvůrci. S Mauricem de Bevere, známým jako Morris, vytvořil slavného kovboje Luckyho Lucka – komiks, který si pohrává s klasickými westernovými klišé, ale se špetkou ironie a evropského nadhledu.
Goscinny byl nejen geniální scenárista, ale také neúnavný dříč a tvůrce se smyslem pro detail. Přes den pracoval jako redaktor nebo ilustrátor, v noci psal scénáře. Jeho velký zlom přišel v roce 1959, kdy s Albertem Uderzem založili časopis Pilote. Právě tam poprvé spatřil světlo světa Asterix – malý, ale nezdolný Gal, který díky kouzelnému lektvaru vzdoruje římské přesile. Asterix se rychle stal ikonou francouzského komiksu a symbolem národní identity. Série se prodala ve více než 380 milionech kopií a byla přeložena do stovky jazyků – včetně latiny a staré řečtiny!
Málokdo ví, že Goscinny byl také autorem knihy o Malém Mikulášovi – vtipného a nostalgického pohledu na dětství plného malých velkých událostí. Tyto příběhy, napsané pod pseudonymem Agostini a ilustrované Jean-Jacquesem Sempém, si získaly srdce dětí i dospělých.
Goscinny měl navíc velké ambice i ve filmu. Podílel se na scénářích animovaných filmů o Asterixovi, včetně populárních snímků Asterix a Kleopatra (1968) nebo Dvanáct úkolů pro Asterixe (1976). Jeho smysl pro dialog a situační humor překračoval médium papíru a fungoval i na plátně.
René Goscinny zemřel náhle 5. listopadu 1977 při rutinním vyšetření srdce – bylo mu pouhých 51 let. Svět komiksu přišel o jednoho ze svých největších vizionářů. Jeho smrt zasáhla nejen kolegy a čtenáře, ale i celý francouzský národ. V roce 2005 bylo po něm dokonce pojmenováno jedno z pařížských gymnázií a v roce 2017 obdržel posmrtně svou vlastní poštovní známku.
Během života se v roce 1967 oženil s Gilberte Pollaro-Millo, se kterou měl dceru Anne – ta se později stala spisovatelkou a pokračuje v odkazu svého otce.
Goscinny byl mistr krátkých vět, vtipných zvratů a nenápadné satiry. Dokázal pobavit děti i dospělé, ať už šlo o galské válečníky, osamělého kovboje nebo roztomilé školáky. Jeho odkaz žije dál – v knihách, filmech, muzeích i generacích čtenářů, kteří se jeho příběhům zasmějí i po padesáti letech.
Chcete se začíst do příběhů Asterixe nebo Luckyho Lucka? Najdete je tady.
Čtěme spolu, leťme spolu do příběhů. Restorio vám dá křídla.