Básnická sbírka autora starší generace obsahuje kromě lyrických a intimních reflexí i kritickou výpověď o současné společnosti. V básnickém prologu, nazvaném "Úvodní slova a vybrané myšlenky", se autor především soustředí na tvrdou kritiku dnešní české společnosti. Zamýšlí se nad sociální situací, nad obavami některých lidí ze ztráty zaměstnání i nad ztracenými ideály, které byly zažehnuty "sametovou revolucí" roku 1989. Petr dochází k přesvědčení, že těchto "zhoubných nádorů" se zbavíme pouze tehdy, pokud budeme "myslit a nebát se konat, / ukazovat na všechno protiprávné, / co je třeba přepracovat ku prospěchu všech." Na druhé straně však vyslovuje i názor, že k tomu, aby člověk překonal nástrahy současného "pokřiveného života", je zapotřebí, aby především neztratil smysl pro citové zaujetí a vnímal lásku v nejrozmanitějších tvarech, neboť právě ona může být v těchto dobách opravdu považována za nejlepší "lidský lék".