Michel Leiris (1901-1990) prošel veškerou avantgardou 20. století, nejprve jako mladší člen surrealistické skupiny, později jako odpadlík tíhnoucí k existenciálnímu proudu francouzské literatury. Věk dospělosti je první v řadě próz, v nichž Leiris podrobuje pronikavé, ba nemilosrdné úvaze autobiografickou látku a snaží se v ní tak objevit její vnitřní řád. Toto dílo z něho činí možná nejvýznamnějšího soudobého autora introspektivní prózy, jež usiluje o výstavbu plného individuálního vědomí na základě jasného, úzkostně sebekritického myšlení a rovného mravního úsudku: o nalezení metody, jak pracovat sám na sobě.