Za Kralickou do Kralic - aneb 400. výročí Bible kralické

Bible kralická, pilíř národní identity. Je tomu právě čtyři sta let, co v nevelkém západomoravském sídle vzniklo jedno z formativních děl kulturní identity slovanského obyvatelstva českých zemí, kniha Písma svatého známá pod jménem Bible kralická. Jednosvazkové vydání Bible, v němž se završovalo desetiletí trvající úsilí tiskařů, editorů a překladatelů v Kralicích, bylo bezpochyby dobovou kulturní událostí. Ovšem až v následujících staletích se Bible kralická stala dokladem, stvrzením, imperativem i korelativem české národní identity. Skrze ní a v ní se v symbol srůstají křesťanské české proudy, v ní a s ní se otiskl, uchoval a následně i dále rozvíjel český jazyk, jejím prostřednictvím bylo zesíleno pouto česky hovořících, čtoucích a píšících obyvatel Čech, Moravy a Slezska. I touto Biblí bylo světlo Písma vyzařováno do bližší i vzdálenější ciziny. A v mnohých lokacích – zejména na Slovensku, ale též v nizozemském pevnostním městě Naarden, v Anglii či ve Spojených státech amerických – září dodnes. Tajné tiskárny měla Jednota bratrská od začátku šestnáctého století postupně v Litomyšli, Mladé Boleslavi, Ivančicích a nakonec v Kralicích, kde se knihy rodily pod ochranou Jana ze Žerotína. Podnět k překladu Bible z původních jazyků dal biskup Jan Blahoslav, sám překladatel Nového zákona z latiny. Magično a symboličnost Bible kralické jsou neodmyslitelně spjaty s filozofem, jazykovědcem, teologem a pedagogem Janem Amosem Komenským, jenž tiskárnu po přesunu z Moravy dále rozvíjel v polském Lešně.