Spisovatelka Celia Brayfieldová nikdy nežila dál, než se dá dojet taxíkem ze Soho. Až do dne, kdy se rozhodla přesídlit do Francie s cílem strávit rok v malé vesnici, napsat román, pěstovat artyčoky a chovat kuřata. S požehnáním své studující dcery naložila do auta počítač, na zadní sedadla nastěhovala kočky a vydala se na jih Francie. Dojela až do Beárnu, nejromantičtějšího, nejodlehlejšího a nejdrsnějšího francouzského regionu. Kniha je vlastně autorčiným deníkem, zachycujícím průběh roku v malé francouzské vesničce. Je to procházka po stopách tří mušketýrů a krále Jindřicha IV., plná veselých a vtipných komentářů k událostem jednoho roku. Zároveň je to i kniha o snu o "svobodném francouzském životě" a milostných avantýrách mezi Brity a Francouzi -"dětmi Patera Maylea a Marie Antoinetty", kteří tu tráví dovolenou. Vše je doplněno postřehy o kultuře, způsobu života na drsném venkově i skvělé regionální kuchyni.
Kniha velmi připomíná Maylův Rok v Provenci, tentokrát však viděný ženskýma očima.