Příběh špionů je starý jako lidstvo samo. Jak šly dějiny, tak se odvíjely i příběhy spojené s výzvědnými akcemi. Zřejmě vůbec poprvé bylo zaznamenáno nasazení vojenských vyzvědačů asi v roce 1296 před n. l. Při pokusu o obnovení egyptské moci v Sýrii se střetl faraon Ramesse II. s vojskem chetitského krále Muvatalliho. Egyptští špioni dokázali v předstihu podat faraonovi přesné zprávy o vojsku nepřítele a o plánu jeho tažení. Je lhostejné, zda špiony nazýváme zvědy, špehy, vyzvědači, průzkumníky, pátrači, rozvědčíky, tajnými agenty nebo zpravodajci. Podstata zůstává stále stejná. Vytěžit maximum možných a hlavně hodnověrných informací o sledované zemi, o jejích strategických plánech stejně jako o jejích politických osobnostech u moci i o těch, které se takovými teprve mohou v blízké perspektivě stát. Nezastupitelným úkolem zpravodajských služeb, který se prolíná tokem dějin, je včas varovat před skutečnými či potenciálními nepřáteli. Čtenář se z příběhů některých špičkových špionů dozví, jak v historickém kontextu byla jejich činnost organizována a jakým mezním situacím a mnohdy i nešťastným osudům byli vystaveni.