Hladový příliv

Mezi mořem a Bengálskou nížinou, na nejvýchodnějším pobřeží Indie, leží rozsáhlé souostroví. Nese název Sundarban. Neexistuje tu hranice, která by oddělovala sladkou vodu od slané, řeku od moře, dokonce ani souš od vody. Tady po celá staletí jenom ti, jimž nic nepatřilo, čelili vládnoucím lidožravým tygrům a krokodýlům a dobývali si z bahna chudičké živobytí. Tady na počátku minulého století založil skotský vizionář utopické osídlení, kde by spolu mohli žít lidé všech ras, tříd a vyznání.
Usedlíci v Sundarbanu věří, že každý, kdo nemá čisté srdce a odváží se do vodního labyrintu, se nikdy nevrátí. Křehkou rovnováhu místního života naruší příjezd Pijáli Rájové, Američanky indického původu, a blazeovaného podnikatele z Dillí Kánáie Datty. Kánái se na ostrovy vrací na žádost své tety, místní osobnosti, poprvé od smrti svého strýce, politického radikála, který záhadně zemřel brzy po nepokojích na jednom z ostrovů. Když si Pija, která sleduje vzácné říční delfíny, najme za průvodce negramotného, ale hrdého místního lovce krabů Fakíra, stává se Kánái jejím tlumočníkem. Od této chvíle se příliv začíná obracet.
Amitav Ghosh objevuje další nové teritorium a z historie a mýtů vyvolává k životu jedinečné fascinující místo, jiný svět. Přitom Hladový příliv zároveň zkoumá jinou a mnohem méně známou džungli: džungli lidské duše. Je to román, který každou chvíli klade otázku: kdo může tvrdit, že správně hodnotí jiného člověka?