Konec doby ledové

Autor zve čtenáře na cestu kolem světa, světa pravěku, který dokáže originálním způsobem oživit a přiblížit použitím nejnovějších objevů z oboru archeologie, ale i výsledků výzkumů dědičnosti či formování životního prostředí. S použitím historických pramenů i nových nálezů se vydáváme na vzrušující putování v čase, kdy pro nás autor evokuje minulost s postižením i nejintimnějších hnutí mysli pravěkého člověka. Navštívíme rozličné kultury, poznáme různé způsoby života pravěkých lidí, povšimneme si změn krajiny vyvolaných lidskou činností, k nimž docházelo v průběhu těch osudových 15 000 let, kdy byl položen základ moderního světa.
20 000 l. př. Kr. – poslední doba ledová vrcholí. Vzduch na Zemi je plný prachu, zvětšení plochy pouští, ledovců i ledových polí je provázeno enormním poklesem hladiny moří. Masy pevnin jsou leckde vzájemně propojeny, z vody vystoupily rozsáhlé pobřežní pláně, převážně pusté. Celá planeta se jeví jako místo svrchovaně nehostinné, velké plochy souše jsou neobyvatelné a tam, kde ještě lze najít skrovnou obživu, přežívá člověk v malých stěhovavých tlupách, ohrožen vysokou úmrtností a vystaven reálnému nebezpečí úplného vyhynutí. Přesto se lidský druh dočkal závažných seismických změn, kdy po 10 000 let trvajících výkyvech klimatu nastupuje globální oteplení, které má nastartovat vznik od základů změněné lidské společnosti. Lidská populace se s globálním oteplením nesetkává poprvé, ale její odpověď má tentokrát být diametrálně odlišná od všeho, co předcházelo. Nebude to pouhé přizpůsobení původního po předcích zděděného způsobu života změněným životním podmínkám: tentokrát se staneme svědky totální, radikální transformace lidského společenství. Kniha se zabývá historií právě této převratné éry, kdy zdánlivě nepatrné změny globálních teplot měly za následek celou škálu změn životního prostředí, od katastrofálních záplav až po postupující zalesnění, éry, která měla v budoucnu přinést zrod civilizace. Vždyť na jejím konci už nálezy vypovídají o domestikaci živočišných druhů, psa, ovce, skotu, o pravidelné sklizni plodin – rýže, pšenice, bavlny. Stáváme se svědky jak o překot vznikají stálá lidská sídla, vesnice i města, která už skýtají ochranu „specialistům“ – řemeslníkům, kněžím, náčelníkům, vidíme, jak se rodí náboženství. Dokonce i život těch, kdo usedlý zemědělský způsob života nepřevzali i dál zůstali kočovnými lovci – sběrači, se radikálně mění.