Evangelium II. Syn člověka

Ješuovi je šestnáct a jako každý mladý muž v každé době se bouří proti všemu, co jej omezuje, ať je to autorita dospělých nebo nadvláda Říma. Se svým nevlastním bratrem Jochanánem (což není nikdo jiný než pozdější Jan Křtitel) uteče z domu, od své matky Marjam a jejího přítele Egypťana Merikarea, jehož dcera odmítla Ješuovu nabídku k sňatku... Nelehké dospívání nevšedního mladého muže v zemi drcené římskou okupací je i přes propast času podobné citovým i duševním zmatků dnešních teenagerů. K tomu se přidává dědictví jeho tajemného původu, mystické založení a nesmírná touha po poznání. To všechno Ješuu zavede od Qumranu, takzvané Školy proroků, kde žijí a studují nejvyšší zasvěcenci. A také jeho dávná přítelkyně z dětství Ariela… Ješuův život je náhle plný mladistvé lásky, ale i obrovské duchovní práce. Cesty obou mladých mužů se rozcházejí a zatímco Jochanán míří na Karmel, aby pronikl hlouběji do Božích tajemství, Ješua se ocitne ve vězení. Obžaloba zní: Pobuřoval malomocné a nabádal je, aby chodili mezi lid. V žaláři města Magdaly se setká s podivnou vězeňkyní. Myrai je obviněna z vraždy a cizoložství, ale zdá se, že se ničeho takového nedopustila. Ješua se hned po svém propuštění vydává za jejím otcem, Jósephem z Arimathie, a Myrai z Magdaly (což je jen jiné jméno pro Maří Magdalenu) je osvobozena. Její jiskrná, přemýšlivá povaha, půvab a bystrý duch nenechají Ješuu lhostejným. Kromě toho je Myrai prorokyně a její vize se šokujícím způsobem prolínají s Ješuovou duchovní cestou. Závoj nejstrašlivějšího tajemství, skutečné podstaty toho, jehož Židé nazývají Jahwe, se začíná poodkrývat. Ješua kráčí neomylně cestou k svému předurčenému cíli, ale to neznamená, že na ní čtenáře už nic nepřekvapí…