Propast naděje aneb Moje temné paměti

Autor, pocházející z Brna, kde také strávil většinu svého času, zde na téměř šesti stech stranách shrnuje svůj dosavadní život, profesní kariéru filmového scénáristy, popisuje přátelství a kontakty s mnoha lidmi nejrůznějšího věku, zaměření, povolání i sociálního postavení, sdílí se čtenářem i ty vlastní nejvíce intimní zážitky. Kniha se tak stává otevřenou zpovědí svérázného spisovatele a scénáristy, který rozhodně neseděl po celý život jen a jen u psacího stolu! Prošel depresemi, sebevražednými stavy, emigrací, pobytem v blázinci (dokonce opakovaným), zúčastnil se několika orgií v erotických klubech. Vysvětluje mimo jiné, proč cítil mládí jako své nejhorší životní období. A při tom všem zůstal svůj, třebaže technicky musel občas měnit vnější identitu, jména, nicky. Kniha je určena zájemcům o nevšední autobiografické romány a těm, kdož sledují dění v brněnském regionu v delším časovém období. Budou překvapeni, co všechno se odehrálo v jejich sousedství a ani o tom nevěděli... Včetně přehlídky místních rázovitých postaviček a společenských typů a týpků. „Ještě žádná kniha se mi nepsala tak lehko a zároveň tak těžko,“ přiznává autor. „Občas to připomínalo až procházku samotným peklem. Snažil jsem se prožít ne tak docela všední život a snad se mi to i podařilo. Protloukal jsem se jím, jak jsem jen uměl, až do dnešních dnů. Nenapadlo mě tehdá, že o tom všem jednou budu psát - a dokonce hned celou knihu! Byla to má každodenní přítomnost, kdežto dnes se to jeví jako hodně exotiky s trochou nostalgie; vzhledem k podstatně změněnému světu. Když to po sobě čtu, začínám si poněkud neskromně myslet, že moje přítomnost v našem slzavém údolí měla přece jen nějakou hlavu a patu a dávala i nějaký smysl. Je patrné, že život sám píše nejzajímavější příběhy, neboť tohle bych ani sám nevymyslel; a to se zabývám nejrůznějšími fabulacemi už přes čtyřicet let. Ale což…když už přijde má chvíle a kmotřička s kosou mi vypoví smlouvu, poběží mi před očima všechno jako zrychlený film. Ať je tedy NACO se koukat!“