Hradčany u Tišnova, historie, domy, obyvatelé

Kniha se zabývá historií obce s důrazem především na její obyvatele a domy. V první části je uveden rámcový přehled hradčanské historie a její souvislost s dějinami tišnovského kláštera Porta Coeli, vč. nejdůležitějších listin a dokumentů, jako je např. první zmínka o vesnici z roku 1397 a listina krále Jiřího z Poděbrad, vydaná v roce 1459. Podrobnější historie je pak popsána od 1. poloviny 17. století, kdy se objevují i první příjmení hradčanských obyvatel. Byli to Vlasák, Mouka, Valín, Krejčí, Panáček, Hruška, Hudec, Kolíbal, Jurnečka či Dvořák, Adamec, Řiháček a Kos. Potomci některých těchto rodů žijí ve vesnici, či blízkém okolí až do dnešní doby. Na základě historických dokumentů a pramenů, jako jsou urbáře, katastry, gruntovní či pozemkové knihy, matriky a zápisy ze sčítání lidu, je pak v hlavní části knihy provedena rekonstrukce osedlosti jednotlivých selských statků i ostatních domů a popsána historie jednotlivých rodů a rodin, a to od poloviny 17. století až do konce 1. světové války. Tak jsou zde v období téměř 250 let zachyceni prakticky všichni hradčanští obyvatelé a osudy některých z nich. Je zde popsána i historie hradčanské kaple zasvěcené sv. Anně, znovu vystavěné na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století, kdy na krátkou dobu ustala perzekuce římskokatolické církve a věřících. Je zmíněn i nejslavnější hradčanský rodák Jan Hlávka (1819–1895), brněnský podnikatel ve vlnařství, mecenáš a český vlastenec, po kterém nese jedna z brněnských ulic dodnes své jméno. V přílohách lze nalézt přepisy některých listin a dokumentů důležitých pro historii obce. Vedle první písemné zmínky o obci, týkající se sporu kláštera o desátky s čebínským farářem, je zde uvedena i listina z roku 1679 vydaná abatyší kláštera Porta Coeli, týkající se privilegií svobodného sedláka, řešení sporu hradčanských obyvatel z roku 1760 s farářem v Lomnici u brněnského krajského úřadu, stížnost svobodného sedláka ze stejného roku na zpupnost vrchnostenských úředníků zaslaná opatovi žďárského kláštera, zakládající listina hradčanské školy z roku 1861, soupis povinností obce vůči učiteli školy sepsaný o deset let později a konečně také přepis nejstarší gruntovní knihy obce, která zachycuje majetkové změny týkající se jednotlivých selských usedlostí i ostatních domů od poloviny 17. století až do počátku století 19. Řada těchto listin je uvedena v originálním jazyce s překladem, případně i s použitím původního písma, např. českého novogotického, německého kurentu či knižní fraktury. Velká část knihy je věnována kronice obce zachycující historické události a dění v obci od dvacátých let 20. století až do roku 1989, tedy do „sametové revoluce“. Čtenář zde také najde bohatou obrazovou přílohu, a to jak ukázky významných listin a dokumentů z hradčanské historie, tak i starých map a katastrů, zachycujících Hradčany v průběhu 18. a 19. století. Nechybí ani dobové fotografie z konce 19. a první poloviny 20 století.