Sociologie v procesu poznávání společnosti: K dialekticko-materialistickému pojetí sociologie

Vyznat se ve společenství lidí, porozumět jejich přáním a potřebám, poznat život národů, rodin, pracovních kolektivů, velkých i malých uskupení označovali i moudří lidé historie za práci nad jiné prospěšnou. Tím více oceňovali schopnost a umění proniknout do složitostí fungování lidské společnosti a do zákonitostí jejího systému. Pokusů o to bylo v minulosti nesčetně, od řecké filosofie až po moderní počítačové konstrukce. Mimořádně k tomu přispěla sociologie. Říká se jí někdy věda věd, opravil bych společenských věd. Tou obecnou, všezahrnující vědou vždy byla a je filosofie. Nicméně není oboru lidské existence, kde by nebyly patrny stopy sociologického bádání. Ano sociologického, protože i když se staletí o sociologii nehovořilo, o poznání sociálního prostoru, společenských vztahů vždy šlo. Nebylo to pokaždé poznávání vědecké, na bázi racionální, systémové, empiricky podložené, ale velice často bylo založené na principu odhadů, deformovaných domněnek, jevových stránek i víře v nadpřirozené síly. Cesty sociálního poznání byly a jsou složité, někdy i krkolomné. Nejinak tomu bylo i v sociologii. A tak i sociologie takto označená teprve před necelými dvěma sty lety byla jen postupně a nedávno postavena z hlavy na nohy. Jak k tomu došlo či ještě dochází, a hlavně jaké jsou základy lidského společenství, to se pokouším vyjádřit v tomto pojednání, Vycházím ze svých téměř půl stoletých zkušeností, z přednášek na vysokých školách, konferencích a seminářích, a zejména z textů publikovaných či nepublikovaných. A také téměř ze dvou stovek sociologických výzkumů, které jsem vedl anebo se na nich podílel. Využívám zde také poznatky z mnohačetných diskusí, téměř vždy velice přínosných, jindy vedených až do krve, s urážkami od některých diskutérů, což patří k zápasu o vědeckou pravdu. Nepochopení a lhostejností nebylo tolik, výrazně převažovalo porozumění, spolupráce, zájem a podpora. Působit v sociologii nelze bez kontaktu s jinými vědeckými obory. Platí, že společnost je nutné poznávat ruku v ruce s širokým spektrem věd, společenských především. Nejvíce s filozofií. Bez tohoto nejobecnějšího oboru nelze v sociologii vyjádřit a napsat ani jednu myšlenku. Je až k neuvěření, jak se opomíjí spolupráce sociologie s psychologickými vědami, především s těmi, které bezprostředně souvisejí se studiem lidského chování. Působit v sociologii nelze bez znalosti demografických procesů, bez znalosti statistiky, bez znalosti historického vývoje a stavu ekonomiky. A samozřejmě bez takových oborů jako je etika, protože právě tato oblast společenského života není dlouho v požadované společenské normě. A jako je pedagogika, která má zásadní význam pro poznání naší společnosti mladou generací. A také bez axiologie, vědě o hodnotách, které přímo i nepřímo ovlivňují jednání a chování lidí. Dnes není možné bádat o společnosti bez zvládnutí alespoň základů informatiky, a připojuji vědy o řízení, dnes nazývané management. Informační toky a procesy, a dokonce i matematické postupy do široka otevírají vstup do podrobného a dokonalejšího poznání současné i budoucí společnosti. To vše jsem zahrnul do tohoto textu, který může být úvahou, může být skriptem či esejí a možná i vstupem do dalších diskusí. Jde, jak se říká na kloub věci. Tedy na podstatu, smysl, význam a využití poznatků o společnosti