Uvolněte si místo na poličce. Knihy od vás vykoupíme hned
Snadný online výkup s dopravou zdarma. Peníze posíláme okamžitě – nečekáte, až se kniha prodá.
Nebo darujte knihy na charitu, přidáme 20 % navíc.
Jazyk:
Stav:
velmi dobrý
Kategorie:
Stále top kousek! Nenechte si ho uletět!
Publikace s názvem Mýtus Ulrich Creutz, Vizuální kultura v Kadani za Jana Hasištejnského z Lobkovic (1469-1517) je doprovodnou publikací ke stejnojmenné výstavě, pořádané Severočeskou galerií výtvarného umění v Litoměřicích na podzim roku 2017. Sochař Ulrich Creutz je autorem výjimečného náhrobku královského diplomata a pána města Kadaně Jana Hasištejnského z Lobkowicz (zemř. 1517), umístěného v k ...Celý popis
Doprava do Zásilkovny ZDARMA při nákupu nad 599 Kč
Možnosti doručení a platby najdete ZDE
Garance stavu a možnost vrácení knih do 14 dnů
Jsme součástí nakladatelství Albatros media a máme tisíce ověřených recenzí na HeurécePodrobné informace
| ISBN | 9788087784297 |
|---|---|
| Autor | Aleš Mudra |
| Vydavatel | Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích |
| Počet stran | 280 |
| Rok vydání | 2017 |
| Jazyk | |
| Stav | velmi dobrý |
| Description | Publikace s názvem Mýtus Ulrich Creutz, Vizuální kultura v Kadani za Jana Hasištejnského z Lobkovic (1469-1517) je doprovodnou publikací ke stejnojmenné výstavě, pořádané Severočeskou galerií výtvarného umění v Litoměřicích na podzim roku 2017. Sochař Ulrich Creutz je autorem výjimečného náhrobku královského diplomata a pána města Kadaně Jana Hasištejnského z Lobkowicz (zemř. 1517), umístěného v kostele Čtrnácti svatých pomocníků v klášteře františkánů-observantů v Kadani. Na náhrobku je zobrazeno tělo zemřelého v expresivní podobě lidské kostry ovinuté hadem. Kromě kamenosochařské činnosti mu byla dříve přisuzována i činnost řezbářská. Historik umění Josef Opitz zjistil v Kadani a okolí nezvykle rozsáhlou a zajímavou skupinu asi třiceti pozdně gotických dřevořezeb, které na základě tvarového srovnání spojil s kadaňskými kamennými monumenty. Vznikla tak představa o tvorbě Ulricha Creutze v Kadani mezi léty 1516 a 1530. Tento mýtus byl zpochybněn novými výzkumy. Kadaňské řezbářské dílny, v nichž působili Creutzovi dřívější spolupracovníci, zhotovovaly i po jeho odchodu do Saska oltářní nástavce s neobyčejně působivými sochami světců a světic a zejména monumentální expresivní sochy ukřižovaného Krista. Vysoký počet dochovaných soch Krista, spolu s krajně neobvyklým zasazením relikvií (ostatků) do hrudi některých z nich, naznačuje souvislost se zvláštním typem zbožnosti. Podporoval ho nejspíše právě Jan Hasištejnský, jehož roku 1493 silně zasáhla návštěva míst ve Svaté zemi, kde se odehrály všechny události závěru Ježíšova života. Kniha představuje současný pohled více jak desítky badatelů na složitou problematiku stavby a výzdoby kadaňského kláštera v jejích funkčních a významových souvislostech. |
Popis knihy
Publikace s názvem Mýtus Ulrich Creutz, Vizuální kultura v Kadani za Jana Hasištejnského z Lobkovic (1469-1517) je doprovodnou publikací ke stejnojmenné výstavě, pořádané Severočeskou galerií výtvarného umění v Litoměřicích na podzim roku 2017. Sochař Ulrich Creutz je autorem výjimečného náhrobku královského diplomata a pána města Kadaně Jana Hasištejnského z Lobkowicz (zemř. 1517), umístěného v kostele Čtrnácti svatých pomocníků v klášteře františkánů-observantů v Kadani. Na náhrobku je zobrazeno tělo zemřelého v expresivní podobě lidské kostry ovinuté hadem. Kromě kamenosochařské činnosti mu byla dříve přisuzována i činnost řezbářská. Historik umění Josef Opitz zjistil v Kadani a okolí nezvykle rozsáhlou a zajímavou skupinu asi třiceti pozdně gotických dřevořezeb, které na základě tvarového srovnání spojil s kadaňskými kamennými monumenty. Vznikla tak představa o tvorbě Ulricha Creutze v Kadani mezi léty 1516 a 1530. Tento mýtus byl zpochybněn novými výzkumy. Kadaňské řezbářské dílny, v nichž působili Creutzovi dřívější spolupracovníci, zhotovovaly i po jeho odchodu do Saska oltářní nástavce s neobyčejně působivými sochami světců a světic a zejména monumentální expresivní sochy ukřižovaného Krista. Vysoký počet dochovaných soch Krista, spolu s krajně neobvyklým zasazením relikvií (ostatků) do hrudi některých z nich, naznačuje souvislost se zvláštním typem zbožnosti. Podporoval ho nejspíše právě Jan Hasištejnský, jehož roku 1493 silně zasáhla návštěva míst ve Svaté zemi, kde se odehrály všechny události závěru Ježíšova života. Kniha představuje současný pohled více jak desítky badatelů na složitou problematiku stavby a výzdoby kadaňského kláštera v jejích funkčních a významových souvislostech.