Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo

Publikace mapuje historii trestaneckých táborů, které mezi roky 1949–1961 fungovaly u jednotlivých závodů československého podniku Jáchymovské doly. Kniha nepomíjí ani historii zajateckých táborů, které při zdejších uranových dolech fungovaly v letech 1940–1945 a 1946–1950. Zohledňuje také provoz zdejších táborů nucené práce (TNP) v letech 1949–1951. Autoři při své práci využívali velkého množství doposud neznámých archivních materiálů, například včetně záznamů americké CIA nebo archiválií Rádia Svobodná Evropa. Využita byla i celá řada doposud opomíjených tuzemských archivů i narativních zdrojů. S jejich pomocí bylo možné poskládat překvapivou mozaiku dobové táborové každodennosti a rozporovat celou řadu doposud tradovaných tvrzení. Vedle toho autoři sledují i nálady civilního jáchymovského obyvatelstva a případy průmyslové špionáže v oblasti uranového průmyslu. Uranové vězeňství zasazují do širšího kontextu historické penologie. • Přímo v trestaneckých táborech při uranových dolech bylo mezi roky 1949–1961 postupně zadržováno asi 65 000 vězňů. Přibližně polovinu z nich tvořili muži odsouzení za údajné protistátní činy. Všichni trestanci byli ubytováni ve studených prkenných barácích, plných parazitického hmyzu. Uranovou rudu byli nuceni těžit primitivním způsobem, v nevyhovujících bezpečnostních podmínkách a bez ohledu na zdravotní následky. Méně výkonní jedinci byli trestáni sníženými dávkami stravy a dalšími disciplinárními sankcemi. Každodenní pobyt v táborech byl doprovázen zlomyslnými rozmary dozorců. V horských táborech ztěžovala od podzimu do jara vězeňský život všudypřítomná zima. Špatné povětrnostní podmínky navíc táborová ostraha zneužívala k uplatňování dalších trestů. Odpírači těžby uranové rudy museli po řadu hodin – nebo dokonce po řadu dní – stát až do vyčerpání venku na mraze. • Autoři se snaží analyzovat příčiny páchaných nezákonností. Vyvracejí některé nesrovnalosti dosavadního výzkumu. Upozorňují také na nečekaně rozmanité pozitivní příklady vzdoru nelidského zacházení. Knihu tak lze číst nejen jako historickou studii, ale i jako názorný příklad třídního systému, který podlehl krátkodobým politickým zájmům na úkor smysluplného ekonomického plánu a udržení morální integrity.